Blog

  • Jízda na koni

    Jízda na koni


    Sport byl vždycky moje záliba. Bavilo mě sportovat. A líbily se mi všechny sporty. Ze začátku jsem sledovala sport pouze v televizi, stejně jako můj otec. Protože můj otec byl velký fanda fotbalu a hokeje. Opravdu skoro každý den, když byl doma a měla čas, tak sledoval fotbal anebo hokej v televizi, takže můžu říct, že otec sport velmi miloval. Ovšem ale pouze pasivně, v televizi. A nevzpomínám si, že bych někdy viděla otce, že by se nějak hýbal nebo sportoval. Můj otec měl sport pouze televizi. A mě to ani tak nepřišlo, dokud mi to maminka nějak vysvětlila. Maminka řekla, že sportovat se prostě musí. Že bez sportu by naše tělo strádalo, protože každé tělo potřebuje nějaký pohyb. Jenomže můj otec vždycky ze srandy říkal, že pohyb má takový, když stoupá a sedá do křesla nebo na gauč. Nebo když jde do práce. Já sice chápu obě dvě strany.

    Ráda jezdím na koni.

    Otec má taky pravdu, že tím svým chozením do práce vykonává pohyb. Jenomže to je takový ten nutný automatický pohyb. Já si myslím, že třeba kdyby dělal sport nějaký jiný, třeba jezdil na kole anebo bruslil, tak je to něco jiného, protože člověk potřebuje taky zapojit jiné svaly než ty klasické, které opravdu každý den používá. To by jinak mohl říct úplně každý, že je sportovec.

    Přítel miluje koně.

    Podle mého názoru sporty jsou důležité a tělo pohyb potřebuje. Navíc je to tak zábavné a máte při sportování příjemný pocit, že se taky skvěle cítíte. Vždyť ukažte mi někoho, kdo by se při sportování nudil. Jistě takového nikoho nenajdete. Sport může být velká zábava. Já například při jízdě na koni našla svého současného partnera. On mě učil pečovat o koně a taky jak se správně nasedá, a přitom jsme se oba moc sblížili. A taky je vlastně fajn, že máme oba dva stejné záliby, takže si v životě opravdu skvěle rozumíme. Oba máme rádi koně a sport celkově, takže se spolu nikdy nenudíme.

  • Jízda na koni

    Jízda na koni


    Sport byl vždycky moje záliba. Bavilo mě sportovat. A líbily se mi všechny sporty. Ze začátku jsem sledovala sport pouze v televizi, stejně jako můj otec. Protože můj otec byl velký fanda fotbalu a hokeje. Opravdu skoro každý den, když byl doma a měla čas, tak sledoval fotbal anebo hokej v televizi, takže můžu říct, že otec sport velmi miloval. Ovšem ale pouze pasivně, v televizi. A nevzpomínám si, že bych někdy viděla otce, že by se nějak hýbal nebo sportoval. Můj otec měl sport pouze televizi. A mě to ani tak nepřišlo, dokud mi to maminka nějak vysvětlila. Maminka řekla, že sportovat se prostě musí. Že bez sportu by naše tělo strádalo, protože každé tělo potřebuje nějaký pohyb. Jenomže můj otec vždycky ze srandy říkal, že pohyb má takový, když stoupá a sedá do křesla nebo na gauč. Nebo když jde do práce. Já sice chápu obě dvě strany.

    Ráda jezdím na koni.

    Otec má taky pravdu, že tím svým chozením do práce vykonává pohyb. Jenomže to je takový ten nutný automatický pohyb. Já si myslím, že třeba kdyby dělal sport nějaký jiný, třeba jezdil na kole anebo bruslil, tak je to něco jiného, protože člověk potřebuje taky zapojit jiné svaly než ty klasické, které opravdu každý den používá. To by jinak mohl říct úplně každý, že je sportovec.

    Přítel miluje koně.

    Podle mého názoru sporty jsou důležité a tělo pohyb potřebuje. Navíc je to tak zábavné a máte při sportování příjemný pocit, že se taky skvěle cítíte. Vždyť ukažte mi někoho, kdo by se při sportování nudil. Jistě takového nikoho nenajdete. Sport může být velká zábava. Já například při jízdě na koni našla svého současného partnera. On mě učil pečovat o koně a taky jak se správně nasedá, a přitom jsme se oba moc sblížili. A taky je vlastně fajn, že máme oba dva stejné záliby, takže si v životě opravdu skvěle rozumíme. Oba máme rádi koně a sport celkově, takže se spolu nikdy nenudíme.

  • Jízda na koni

    Jízda na koni


    Sport byl vždycky moje záliba. Bavilo mě sportovat. A líbily se mi všechny sporty. Ze začátku jsem sledovala sport pouze v televizi, stejně jako můj otec. Protože můj otec byl velký fanda fotbalu a hokeje. Opravdu skoro každý den, když byl doma a měla čas, tak sledoval fotbal anebo hokej v televizi, takže můžu říct, že otec sport velmi miloval. Ovšem ale pouze pasivně, v televizi. A nevzpomínám si, že bych někdy viděla otce, že by se nějak hýbal nebo sportoval. Můj otec měl sport pouze televizi. A mě to ani tak nepřišlo, dokud mi to maminka nějak vysvětlila. Maminka řekla, že sportovat se prostě musí. Že bez sportu by naše tělo strádalo, protože každé tělo potřebuje nějaký pohyb. Jenomže můj otec vždycky ze srandy říkal, že pohyb má takový, když stoupá a sedá do křesla nebo na gauč. Nebo když jde do práce. Já sice chápu obě dvě strany.

    Ráda jezdím na koni.

    Otec má taky pravdu, že tím svým chozením do práce vykonává pohyb. Jenomže to je takový ten nutný automatický pohyb. Já si myslím, že třeba kdyby dělal sport nějaký jiný, třeba jezdil na kole anebo bruslil, tak je to něco jiného, protože člověk potřebuje taky zapojit jiné svaly než ty klasické, které opravdu každý den používá. To by jinak mohl říct úplně každý, že je sportovec.

    Přítel miluje koně.

    Podle mého názoru sporty jsou důležité a tělo pohyb potřebuje. Navíc je to tak zábavné a máte při sportování příjemný pocit, že se taky skvěle cítíte. Vždyť ukažte mi někoho, kdo by se při sportování nudil. Jistě takového nikoho nenajdete. Sport může být velká zábava. Já například při jízdě na koni našla svého současného partnera. On mě učil pečovat o koně a taky jak se správně nasedá, a přitom jsme se oba moc sblížili. A taky je vlastně fajn, že máme oba dva stejné záliby, takže si v životě opravdu skvěle rozumíme. Oba máme rádi koně a sport celkově, takže se spolu nikdy nenudíme.

  • Jízda na koni

    Jízda na koni


    Sport byl vždycky moje záliba. Bavilo mě sportovat. A líbily se mi všechny sporty. Ze začátku jsem sledovala sport pouze v televizi, stejně jako můj otec. Protože můj otec byl velký fanda fotbalu a hokeje. Opravdu skoro každý den, když byl doma a měla čas, tak sledoval fotbal anebo hokej v televizi, takže můžu říct, že otec sport velmi miloval. Ovšem ale pouze pasivně, v televizi. A nevzpomínám si, že bych někdy viděla otce, že by se nějak hýbal nebo sportoval. Můj otec měl sport pouze televizi. A mě to ani tak nepřišlo, dokud mi to maminka nějak vysvětlila. Maminka řekla, že sportovat se prostě musí. Že bez sportu by naše tělo strádalo, protože každé tělo potřebuje nějaký pohyb. Jenomže můj otec vždycky ze srandy říkal, že pohyb má takový, když stoupá a sedá do křesla nebo na gauč. Nebo když jde do práce. Já sice chápu obě dvě strany.

    Ráda jezdím na koni.

    Otec má taky pravdu, že tím svým chozením do práce vykonává pohyb. Jenomže to je takový ten nutný automatický pohyb. Já si myslím, že třeba kdyby dělal sport nějaký jiný, třeba jezdil na kole anebo bruslil, tak je to něco jiného, protože člověk potřebuje taky zapojit jiné svaly než ty klasické, které opravdu každý den používá. To by jinak mohl říct úplně každý, že je sportovec.

    Přítel miluje koně.

    Podle mého názoru sporty jsou důležité a tělo pohyb potřebuje. Navíc je to tak zábavné a máte při sportování příjemný pocit, že se taky skvěle cítíte. Vždyť ukažte mi někoho, kdo by se při sportování nudil. Jistě takového nikoho nenajdete. Sport může být velká zábava. Já například při jízdě na koni našla svého současného partnera. On mě učil pečovat o koně a taky jak se správně nasedá, a přitom jsme se oba moc sblížili. A taky je vlastně fajn, že máme oba dva stejné záliby, takže si v životě opravdu skvěle rozumíme. Oba máme rádi koně a sport celkově, takže se spolu nikdy nenudíme.

  • Jízda na koni

    Jízda na koni


    Sport byl vždycky moje záliba. Bavilo mě sportovat. A líbily se mi všechny sporty. Ze začátku jsem sledovala sport pouze v televizi, stejně jako můj otec. Protože můj otec byl velký fanda fotbalu a hokeje. Opravdu skoro každý den, když byl doma a měla čas, tak sledoval fotbal anebo hokej v televizi, takže můžu říct, že otec sport velmi miloval. Ovšem ale pouze pasivně, v televizi. A nevzpomínám si, že bych někdy viděla otce, že by se nějak hýbal nebo sportoval. Můj otec měl sport pouze televizi. A mě to ani tak nepřišlo, dokud mi to maminka nějak vysvětlila. Maminka řekla, že sportovat se prostě musí. Že bez sportu by naše tělo strádalo, protože každé tělo potřebuje nějaký pohyb. Jenomže můj otec vždycky ze srandy říkal, že pohyb má takový, když stoupá a sedá do křesla nebo na gauč. Nebo když jde do práce. Já sice chápu obě dvě strany.

    Ráda jezdím na koni.

    Otec má taky pravdu, že tím svým chozením do práce vykonává pohyb. Jenomže to je takový ten nutný automatický pohyb. Já si myslím, že třeba kdyby dělal sport nějaký jiný, třeba jezdil na kole anebo bruslil, tak je to něco jiného, protože člověk potřebuje taky zapojit jiné svaly než ty klasické, které opravdu každý den používá. To by jinak mohl říct úplně každý, že je sportovec.

    Přítel miluje koně.

    Podle mého názoru sporty jsou důležité a tělo pohyb potřebuje. Navíc je to tak zábavné a máte při sportování příjemný pocit, že se taky skvěle cítíte. Vždyť ukažte mi někoho, kdo by se při sportování nudil. Jistě takového nikoho nenajdete. Sport může být velká zábava. Já například při jízdě na koni našla svého současného partnera. On mě učil pečovat o koně a taky jak se správně nasedá, a přitom jsme se oba moc sblížili. A taky je vlastně fajn, že máme oba dva stejné záliby, takže si v životě opravdu skvěle rozumíme. Oba máme rádi koně a sport celkově, takže se spolu nikdy nenudíme.

  • Jízda na koni

    Jízda na koni


    Sport byl vždycky moje záliba. Bavilo mě sportovat. A líbily se mi všechny sporty. Ze začátku jsem sledovala sport pouze v televizi, stejně jako můj otec. Protože můj otec byl velký fanda fotbalu a hokeje. Opravdu skoro každý den, když byl doma a měla čas, tak sledoval fotbal anebo hokej v televizi, takže můžu říct, že otec sport velmi miloval. Ovšem ale pouze pasivně, v televizi. A nevzpomínám si, že bych někdy viděla otce, že by se nějak hýbal nebo sportoval. Můj otec měl sport pouze televizi. A mě to ani tak nepřišlo, dokud mi to maminka nějak vysvětlila. Maminka řekla, že sportovat se prostě musí. Že bez sportu by naše tělo strádalo, protože každé tělo potřebuje nějaký pohyb. Jenomže můj otec vždycky ze srandy říkal, že pohyb má takový, když stoupá a sedá do křesla nebo na gauč. Nebo když jde do práce. Já sice chápu obě dvě strany.

    Ráda jezdím na koni.

    Otec má taky pravdu, že tím svým chozením do práce vykonává pohyb. Jenomže to je takový ten nutný automatický pohyb. Já si myslím, že třeba kdyby dělal sport nějaký jiný, třeba jezdil na kole anebo bruslil, tak je to něco jiného, protože člověk potřebuje taky zapojit jiné svaly než ty klasické, které opravdu každý den používá. To by jinak mohl říct úplně každý, že je sportovec.

    Přítel miluje koně.

    Podle mého názoru sporty jsou důležité a tělo pohyb potřebuje. Navíc je to tak zábavné a máte při sportování příjemný pocit, že se taky skvěle cítíte. Vždyť ukažte mi někoho, kdo by se při sportování nudil. Jistě takového nikoho nenajdete. Sport může být velká zábava. Já například při jízdě na koni našla svého současného partnera. On mě učil pečovat o koně a taky jak se správně nasedá, a přitom jsme se oba moc sblížili. A taky je vlastně fajn, že máme oba dva stejné záliby, takže si v životě opravdu skvěle rozumíme. Oba máme rádi koně a sport celkově, takže se spolu nikdy nenudíme.

  • Také se bojíte zubaře

    Také se bojíte zubaře


    https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Obr%25C3%25A1zek_t%25C3%25BDdne 8pt“>Bojíte se zubaře? Tak to zřejmě nejste sami, takových jedinců je víc, a i když předem víte, že zákrok nebude bolestivý, a že zubař použije anestetikum, přece jen můžete mít určité pochybnosti, co když anestetikum nezabere, jak má, a co když se vyskytne nějaký problém a komplikace. Je to docela logické, protože jde o zákrok, který není pod vaší kontrolou a neprovádíte jej vy sami na sobě, ale někdo jiný. A to i přesto, že jde o odborníka, který jistě ví, co dělá, a zná přesné postupy své práce. Psychika zkrátka pracuje na plné obrátky a vy se potřebujete uklidnit…

    zubní ordinace

    Alkohol nic nevyřeší – s alkoholem na uklidnění? Tak na to zapomeňte. Jakýkoli alkohol udělá přesný opak, ještě víc vás vystresuje a hlavně můžete v ordinaci natropit ještě nějaké škody, navíc vás zubař může z ordinace vykázat. Alkohol před zákrokem v zubní ordinaci rozhodně ne!

    Káva také ne, ani cigareta – vstupovat do zubní ordinace v Praze 10 a kdekoli jinde poté, co si v čekárně zakouříte, je nejen netaktní, ale také nechutné. Zápach z úst je pro každého zubaře nepříjemný a vdechovat vaše výpary si žádný dentista nezaslouží. Namísto cigarety si raději dopřejte ústní vodu nebo alespoň žvýkačku bez cukru. A pokud se chcete uklidnit či posílit kávou, kávový odér nebude budit takové pohoršení, ale vám to zrovna neprospěje. Jde o to, že se díky kofeinu zvedne hladina adrenalinu a kortizolu, a vy byste se měli před lékařským zákrokem spíše uklidnit, takže naopak hormony uvést do rovnováhy.

    zubařské náčiní

    Zkuste to s adaptogenními rostlinami – mnohem lepší volba je např. ájurvédská káva bez kofeinu s adaptogenními bylinkami. Jednak z vás nebude cítit, a pak udělá přesně to, co potřebujete – posílá vás a zároveň zklidní, dodá energii, zlepší náladu a tím pádem budete vše lépe snášet. Kromě adaptogenů si také můžete dopřát hořčík, který rovněž klidní mysl, ale nepřežeňte to s dávkováním, protože ve vyšších dávkách je hořčík projímavý, což na zubařském křesle nemůžete potřebovat.

  • Také se bojíte zubaře

    Také se bojíte zubaře


    https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Obr%25C3%25A1zek_t%25C3%25BDdne 8pt“>Bojíte se zubaře? Tak to zřejmě nejste sami, takových jedinců je víc, a i když předem víte, že zákrok nebude bolestivý, a že zubař použije anestetikum, přece jen můžete mít určité pochybnosti, co když anestetikum nezabere, jak má, a co když se vyskytne nějaký problém a komplikace. Je to docela logické, protože jde o zákrok, který není pod vaší kontrolou a neprovádíte jej vy sami na sobě, ale někdo jiný. A to i přesto, že jde o odborníka, který jistě ví, co dělá, a zná přesné postupy své práce. Psychika zkrátka pracuje na plné obrátky a vy se potřebujete uklidnit…

    zubní ordinace

    Alkohol nic nevyřeší – s alkoholem na uklidnění? Tak na to zapomeňte. Jakýkoli alkohol udělá přesný opak, ještě víc vás vystresuje a hlavně můžete v ordinaci natropit ještě nějaké škody, navíc vás zubař může z ordinace vykázat. Alkohol před zákrokem v zubní ordinaci rozhodně ne!

    Káva také ne, ani cigareta – vstupovat do zubní ordinace v Praze 10 a kdekoli jinde poté, co si v čekárně zakouříte, je nejen netaktní, ale také nechutné. Zápach z úst je pro každého zubaře nepříjemný a vdechovat vaše výpary si žádný dentista nezaslouží. Namísto cigarety si raději dopřejte ústní vodu nebo alespoň žvýkačku bez cukru. A pokud se chcete uklidnit či posílit kávou, kávový odér nebude budit takové pohoršení, ale vám to zrovna neprospěje. Jde o to, že se díky kofeinu zvedne hladina adrenalinu a kortizolu, a vy byste se měli před lékařským zákrokem spíše uklidnit, takže naopak hormony uvést do rovnováhy.

    zubařské náčiní

    Zkuste to s adaptogenními rostlinami – mnohem lepší volba je např. ájurvédská káva bez kofeinu s adaptogenními bylinkami. Jednak z vás nebude cítit, a pak udělá přesně to, co potřebujete – posílá vás a zároveň zklidní, dodá energii, zlepší náladu a tím pádem budete vše lépe snášet. Kromě adaptogenů si také můžete dopřát hořčík, který rovněž klidní mysl, ale nepřežeňte to s dávkováním, protože ve vyšších dávkách je hořčík projímavý, což na zubařském křesle nemůžete potřebovat.

  • Také se bojíte zubaře

    Také se bojíte zubaře


    https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Obr%25C3%25A1zek_t%25C3%25BDdne 8pt“>Bojíte se zubaře? Tak to zřejmě nejste sami, takových jedinců je víc, a i když předem víte, že zákrok nebude bolestivý, a že zubař použije anestetikum, přece jen můžete mít určité pochybnosti, co když anestetikum nezabere, jak má, a co když se vyskytne nějaký problém a komplikace. Je to docela logické, protože jde o zákrok, který není pod vaší kontrolou a neprovádíte jej vy sami na sobě, ale někdo jiný. A to i přesto, že jde o odborníka, který jistě ví, co dělá, a zná přesné postupy své práce. Psychika zkrátka pracuje na plné obrátky a vy se potřebujete uklidnit…

    zubní ordinace

    Alkohol nic nevyřeší – s alkoholem na uklidnění? Tak na to zapomeňte. Jakýkoli alkohol udělá přesný opak, ještě víc vás vystresuje a hlavně můžete v ordinaci natropit ještě nějaké škody, navíc vás zubař může z ordinace vykázat. Alkohol před zákrokem v zubní ordinaci rozhodně ne!

    Káva také ne, ani cigareta – vstupovat do zubní ordinace v Praze 10 a kdekoli jinde poté, co si v čekárně zakouříte, je nejen netaktní, ale také nechutné. Zápach z úst je pro každého zubaře nepříjemný a vdechovat vaše výpary si žádný dentista nezaslouží. Namísto cigarety si raději dopřejte ústní vodu nebo alespoň žvýkačku bez cukru. A pokud se chcete uklidnit či posílit kávou, kávový odér nebude budit takové pohoršení, ale vám to zrovna neprospěje. Jde o to, že se díky kofeinu zvedne hladina adrenalinu a kortizolu, a vy byste se měli před lékařským zákrokem spíše uklidnit, takže naopak hormony uvést do rovnováhy.

    zubařské náčiní

    Zkuste to s adaptogenními rostlinami – mnohem lepší volba je např. ájurvédská káva bez kofeinu s adaptogenními bylinkami. Jednak z vás nebude cítit, a pak udělá přesně to, co potřebujete – posílá vás a zároveň zklidní, dodá energii, zlepší náladu a tím pádem budete vše lépe snášet. Kromě adaptogenů si také můžete dopřát hořčík, který rovněž klidní mysl, ale nepřežeňte to s dávkováním, protože ve vyšších dávkách je hořčík projímavý, což na zubařském křesle nemůžete potřebovat.

  • Také se bojíte zubaře

    Také se bojíte zubaře


    https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Obr%25C3%25A1zek_t%25C3%25BDdne 8pt“>Bojíte se zubaře? Tak to zřejmě nejste sami, takových jedinců je víc, a i když předem víte, že zákrok nebude bolestivý, a že zubař použije anestetikum, přece jen můžete mít určité pochybnosti, co když anestetikum nezabere, jak má, a co když se vyskytne nějaký problém a komplikace. Je to docela logické, protože jde o zákrok, který není pod vaší kontrolou a neprovádíte jej vy sami na sobě, ale někdo jiný. A to i přesto, že jde o odborníka, který jistě ví, co dělá, a zná přesné postupy své práce. Psychika zkrátka pracuje na plné obrátky a vy se potřebujete uklidnit…

    zubní ordinace

    Alkohol nic nevyřeší – s alkoholem na uklidnění? Tak na to zapomeňte. Jakýkoli alkohol udělá přesný opak, ještě víc vás vystresuje a hlavně můžete v ordinaci natropit ještě nějaké škody, navíc vás zubař může z ordinace vykázat. Alkohol před zákrokem v zubní ordinaci rozhodně ne!

    Káva také ne, ani cigareta – vstupovat do zubní ordinace v Praze 10 a kdekoli jinde poté, co si v čekárně zakouříte, je nejen netaktní, ale také nechutné. Zápach z úst je pro každého zubaře nepříjemný a vdechovat vaše výpary si žádný dentista nezaslouží. Namísto cigarety si raději dopřejte ústní vodu nebo alespoň žvýkačku bez cukru. A pokud se chcete uklidnit či posílit kávou, kávový odér nebude budit takové pohoršení, ale vám to zrovna neprospěje. Jde o to, že se díky kofeinu zvedne hladina adrenalinu a kortizolu, a vy byste se měli před lékařským zákrokem spíše uklidnit, takže naopak hormony uvést do rovnováhy.

    zubařské náčiní

    Zkuste to s adaptogenními rostlinami – mnohem lepší volba je např. ájurvédská káva bez kofeinu s adaptogenními bylinkami. Jednak z vás nebude cítit, a pak udělá přesně to, co potřebujete – posílá vás a zároveň zklidní, dodá energii, zlepší náladu a tím pádem budete vše lépe snášet. Kromě adaptogenů si také můžete dopřát hořčík, který rovněž klidní mysl, ale nepřežeňte to s dávkováním, protože ve vyšších dávkách je hořčík projímavý, což na zubařském křesle nemůžete potřebovat.