O málokterém koníčku se dá říci, že by byl v Češích tak zakořeněný jako je zrovna rybaření. I když v poslední době lidí, kteří rádi mlčky číhají na svou šupinatou kořist na břehu přehrady, jezera, rybníku nebo řeky ubývá, stále je u nás rybářů více než dost. Největší pokles je u rybářů, kteří chytají na vodních tocích. Nejenže už dnes nejsou řeky tak čisté jako bývaly kdysi, ale zároveň se snižuje i počet ryb v nich. I to je důvod, proč se dnes nasazují speciální nanotechnologie, díky kterým lze sledovat počet ryb v řekách i jejich migraci.
Jednodušší práce
Ještě donedávna bylo sledování migrace jednotlivých druhů šupinatců velice složité, v mnoha případech dokonce až zhola nemožné. To se ale změnilo s příchodem moderních technologií, které jsou na daleko vyšší úrovni, než byly ty předchozí. Díky nim lze ryby sledovat prakticky nepřetržitě a bez nejmenších problémů. K tomu se v současnosti využívají hlavně různé druhy elektronických mikro vysílačů, které se do rybího těla dají aplikovat velice jednoduše, a to pomocí malé jehly. Ryby samotné pak nic necítí, takže je to humánní způsob, který navíc žádným způsobem nezasahuje do chování jednotlivých rybích hejn.
Z Ameriky
Není žádným tajemstvím, že tento druh technologie nejenže pochází, ale také se poprvé ve větší míře použil v USA. Hlavním důvodem byla neustále se snižující populace lososů, což dělalo vrásky nejednomu ekologovi. Pomocí moderních technologií bylo možné vysledovat jednodušeji vysledovat trasy jejich migrace a dle toho zjistit, co za sníženou populací stojí. Stejným způsobem dnes funguje i sledování na českých řekách, i když v samozřejmě v daleko menších rozměrech. Přeci jen, americké veletoky mají nejen daleko širší koryta, ale rovněž jsou i násobně delší. I tak jsou mikro vysílače v našich končinách velice prospěšné, zvláště pak pro ekology.