Mne zámky příliš nelákají, takže o nich nemohu nic psát z vlastních zkušeností. Ale hrady mám celkem ráda a občas nějaký navštívím. A na každém je něco pěkného a zajímavého. Nejvíce se mi líbil hrad Bouzov, kde jsme byli vedle něj ubytovaní a nevím jakým zázrakem se nám podařilo dostat pokoj s balkonem a vyhlídkou přímo na hrad. Bylo to naprosto perfektní, sedět tam večer a polykat krmi při pohledu na hradní věž. Tu jsme samozřejmě navštívili a byl to také takový malý zázrak. Stačilo si zakoupit vstupenku a nikdo se o vás nestaral. Takže jste si nahoru mohli lézt jak dlouho jste chtěli, což jistě ocení ti, kteří mají nějaké drobné potíže a nevyběhnou nahoru jako veverky.
K tomu se však ještě dostaneme. Takže jsme si krásně vystoupali nahoru a tam jsme mohli být libovolně dlouho, čehož jsme také využili a kochali se krajinou. Doporučuji každému cestovateli, tohle byste neměli vynechat. S tou věží, vracím se ke slíbenému, to není všude stejně. Někde je uzavřená, například hrad Šternberk, a někde přístupná jen s průvodcem, čemuž se ovšem není co divit. Jenže ten průvodce by měl také brát ohled na pomalejší a starší lidi a ne jako na nejmenovaném hradě, kdy dával ostentativně najevo, že ho takoví lidé zdržují.
Nevím kam spěchal, měl prohlídku jednou za hodinu. Asi chtěl mít více času na pivo. My jsme právě nabyli dojmu, že nás nahoru vyvede a tam bude jen dávat pozor a ne nás honit jako nadmuté kozy, abychom ochoz rychle oběhli a už abychom byli zase dole. Nahoře se mezi ostatními turisty dokonce rozjela debata, zda by nebylo dobré průvodce prostě inzultovat, nebo jej svrhnout z hradeb, ale nikdo se k tomu neodhodlal. Nuže, hrady jsou krásné, ale průvodce nesmí být drobátko idiot. Přesto se dá kochat z hradních vyhlídek a přemýšlet třeba nad tím, že před třemi sty lety se stejnou vyhlídkou kochal někdo naprosto jiný.